Golfista na cestách bloguje

Včera byla práce dlouho do noci a tak už nezbylo moc času na blog. Ale protože máme už hotovo, tak se dneska můžu věnovat psaní. Dneska ráno jsem jel metrem na druhou stranu Seoulu a řekl jsem si, že dneska musím napsat něco o zdejším metru. Asi si říkáte, co může být zajímavého na metru. Vždyť ho má skoro každá metropole, Bratislava ho začala kdysi i stavět a v Brně už dokonce není pouze tématem diskuzí v anarchistických kroužcích:-) Tak vězte, že metro tady je ojedinělý a naprosto perfektně fungující systém dopravy. Představte si, že Seoul je rozlohou o něco větší než Praha, ale žije tady a v blízkém okolí přibližně 10 mio obyvatel. A ty se každý den přepravují z jednoho místa na druhé. A protože většinu dne jsou zdejší ulice relativně ucpané a to i přesto, že většina hlavních tahů má šest až osm pruhů, tak většina obyvatel používá k přepravě zdejší "emedždý".

Dneska od rána jsem hodně pozoroval okolí a přemýšlel jak do pár odstavců sepsat zajímavosti ohledně stravování za pochodu a nakupování základních potravin. Možností je tady nespočet. Vezmu to postupně, jak probíhal můj dnešní den. Hned před hotelem narazím na obchody Family Mart a 7Eleven. Ti z vás, kteří byli někdy za velkou louží, znají koncept obchodů 7Eleven. Jsou to malé obchůdky se základním zbožím. O něco se u nás pokouší nyní Žabka a mnoho vietnamských spoluobčanů. Jenže např. Žabka, kterou lze tak akorát považovat za výkladní skříň Opavie, je slabý pokus o napodobení tohoto konceptu. V Seoulu funguje několik těchto sítí - Family Mart, DS25 (vlastněno LG), 7Eleven, Mini Market, Buy the Way.

Dnešek byl první pracovní den a taky to tak vypadalo - ráno byla jasná obloha a podle předpovědi mělo byt dvacet stupňů:-) Tohle snad funguje všude. Skončí víkend a udělá se hezky. To mi ale rozhodně nehodlalo zkazit náladu, protože jsem se rozhodl si to kompenzovat dobrým jídlem. Dneska se chci podělit o několik zajímavostí, které zde člověka můžou potkat. Zajímavá historka z dnešního rána.  Většina z vás už ví, jak jsem se snažil od naší centrály dostat přesnou adresu Samsung HQ. Dvakrát mi přišel email, že je to Samsung Socheon Building a že doslova cituji "every taxi driver knows". No řekl bych, že možna opravdu každy, až na toho mého:-) Chvilku koukal na lístek a ja začal mít dojem, že latinku vidí prvně v životě. Inu vydali jsme se na cestu a dle mého předběžného kouknutí na mapu i správných směrem. Samsung HQ budova je vzdalena cca tři kilometry od hotelu a když jsme se blížili k místu (tušil jsem akorát odhadem, kde budova je), tak taxikář zastavil a mávnul rukou se ...

Bylo zvykem, že povídání na tomto blogu bylo většinou spojeno s golfovou dovolenou. Tentokrát nejsem na dovolené, ale na služební cestě v rodné zemi KJ Choie (jeden z nejznámějších a nejlepších korejských golfistů). Byl jsme vyslán chlebodárcem na služební cestu na druhou stranu zemegule do země zvané Korea (pro neznalé do té Jižní - tam, kde není nedostatek jídla; vlastně se dá říct, že je tady všeho přebytek:-)). Cesta na druhou stranu je v posledních letech relativně přijatelná, protože se letí přímým letem z Prahy. Letí se s Korean Air, kde má člověk možnost vyzkoušet prvně korejskou kuchyni. Budete sice poslouchat od našich spoluobčanů dotazy typu, zda je to bezpečné a že docela riskuji. Musím říct, že když jsem viděl evropskou stranu na našem letu, tak bych si nebyl moc jistý, kdo riskuje vic:-)

Na hřiště Gassin se nám umoudřil vítr. Odvál někam do Alp a my jsme měli krásné počasí. Minulý rok jsme hřiště hráli s hodně silným větrem, který foukal většinou proti a k tomu bylo slabých dvanáct stupňů. Dneska byl vítr pouze velmi slabý, obloha bez mráčku a příjemných dvacet stupňů (plus dvacet:-)). Jak byla obloha krásně vyfoukaná, tak se nám naskytly krásné výhledy. Z několika míst byly vidět i Alpy, kde ještě leží docela hodně sněhu. Bohužel na tu dálku a za ostrého slunce už to foťák moc nevzal. Ale asi si to dokážete všichni představit:-) Přikládám nějaké dagerotypie, ať se můžete také kochat. Vzhledem k tomu, že dneska se hrálo již brzy ráno - krátce po deváté, tak jsme odpoledne věnovali detailnímu poznávání centra Sainte Maxime. Pravda, jako vedoucí výpravy za poznáním, jsem cestu směřoval na nábřeží k mé oblíbené pekárně, protože chuť na croaissaint byla silnější, než já:-) Ale i na ty památky se dostalo a protože bylo krásné počasí, tak jsem dokumentoval.

V pondělí večer se přehnala přes pobřeží menší větrná smršť a její následky přetrvávají do dneška. V úterý ráno jsem byl fotit východ slunce do přístavu. No úplný východ slunce to nebyl, ale "Zákruta" v rádiu taky ještě neběžela:-) V přístavu bylo tak větrno, že se většina plachetnic lítala ze strany na stranu a palmové listy byly otočeny jedním směrem. Sainte Maxime má relativně velký přístav, ale v porovnání se St. Tropez jsou zde lodě menší a "lacinější":-) Střed města je jinak velmi hezký, většinu ho tvoří malé uličkou se starou zástavbou a velkým množstvím obchodů, které nabízejí různé druhy delikates. Během hlavní sezóny to tu musí být opravdu živé. Když jsem to ráno procházel, tak se vše akorát probouzelo. Ale není to takové to probouzení, jaké známe my. Tady nikdo nikam nepospíchá. Člověk potkává na ulicích zdejší usedlíky, jak si nesou čerstvou bagetu ke snídani. Bohužel si člověk nemůže tuhle atmosféru přenést k nám - už jenom z toho důvodu, že takové bage...

Dneska neděle byla a protože název tohoto dne je od slova nedělat (i když významově by mi to více sedělo na jakýkoliv všední den), tak jsme se rozhodli odložit golfové hole do rohu garáže a věnovat se poznávání a znovu poznávání zdejších krásných míst. I přes krásné počasí, které nás ráno probudilo, jsme necítili potřebu (tedy alespoň ne nepřekonatelnou) jít hrát a tak jsme se vydali na nedělní výlet. Cíl byl určen na Monaco respektive Monte Carlo a rozhodli jsme, že pojedeme po staré cestě podél pobřeží. Cesta je to sice pomalejší, ale o to krásnější. Ze Sainte Maxime se jede přes Saint Raphael přes pohoří Esterel do Cannes. Silnice je samá zatáčka a každou chvíli se naskytnou krásná panoramata.

Musím to přiznat - pršelo a byla relativně zima. Nejdříve jsem přemýšlel zda to mám zapírat a tvrdit, že jsme tady měli jenom hezké počasí, ale pak jsem se rozhodl pro upřímnost. Už nám tady i pršelo. Bohužel nás to potkalo na hřišti Barbaroux, které leží trochu dál od moře a tím pádem tam bývá chladněji a rychle se tam může změnit počasí. Až do třetí jamky bylo dobře. Na třetí jamce začali nejdříve padat malé kroupy. Pak následoval silný vítr, který doplnit poslední hráč a tím byl silný déšť. Po páté jamce, kdy již bylo pouze šest stupňů a já byl pouze ve svých 3/4 kalhotách a bundě s krátkých rukávem, jsem prohlásil, že nehodlám překonat Hančeho s Vrbatou, a odešel jsem směrem do klubovny následován skoro zbytkem skupiny:-) Jeden člen vytrval a došel ještě dvě jamky. Nemusím jmenovat, protože většina z Vás dobře ví, kdo to byl:-) Déšť po hodině ustal a my jsme hřiště dohráli. Bohužel zima byla pořád velká a protože ani po relativně velkém zalití kalhot nepovyrostli, tak jsem musel za...

Povinnost splněna, foto udělaáno a dobrý pocit se dostavil. Takže dnes pouze fotky.

Dneska proběhl rychlý přesun směrem sever do městečka Sainte Maxime, které leží ve stejné zátoce jako St. Tropez. Rozhodli jsme se vynechat veškeré dálnice a rychlostní silnice a vydat se po staré silnici podél moře. Ty panoramata, která se naskytnou, opravdu stojí za vidění, i když je cesta o nějakou tu minutu delší, tak jí rozhodně doporučujeme. Jenom asi vynechte Toulon, který na nás rozhodně nezapůsobil. Jedinou zajímavostí jsou velké zaoceánské lodě, které kotví ve zdejším přístavu. Z pronajatého domu sice nemáme přímý výhled na moře, ale z centra města je krásně vidět přes zátoku přímo na četnickou stanici:-) Jinak bydlení je naprosto exkluzivní.

Dneska bylo opět hezky:-) A už nebudu provokovat, protože to není z mé strany fér. Ale ono se těžko odolává, protože je tady nejenom hezky díky počasí, ale díky všemu ostatnímu. Dneska ráno jsem po snídani stál na terase a asi už stárnu - byl jsem tím pohledem na moře docela dojatý:-) Už se asi pomalu dostává ten nahromaděný stres na povrch. Může se stát, že zítra ukápne i nějaká ta slza:-)) Dneska jsme hráli opět stejné hřiště. Včera k nám do flightu (pro negolfisty skupina golfistů hrajících dohromady) dali jednu Němku. Takže jsem oprášil mé zapomenuté základy německé "konzervace" a šprechtil co se dalo:-) Jaké bylo dneska překvapení, že nám do flightu opět přidělili německy mluvicí golfisty - manželský pár s Heidelbergu či nějaké podobně vesnice:-) Večer jsem se musel podívat do rezervačních papírů, zda jsme si náhodou neobjednali hodiny německé "konzervace":-)

Nejprve jsem nechtěl začít dnešní příspěvek provokací, ale musím:-) Jasno, 24 stupňů - ve stínu:-) Dokonce krém s faktorem 20 měl co dělat, abych nevypadal jako Červenáček:-) Bylo krásné a tak mi ani dokonce nevadilo, že jsem dneska po pěti měsících tréninku v hale, kazil tak krásné hřiště svoji otřesnou hrou. Ještě rozehrávka na drivingu (pro negolfisty - cvičná louka - místo, kde člověk nabude dojmu, že to umí, aby pak na hřišti zjistil, že pravý opak je pravdou:-)) Hřiště se nachází v kopci pod hotelem a na mnoha místech jsou krásné výhledy na moře (které jsem opět kazil svoji hrou:-)). Přikládám pár fotek, protože i pro negolfisty je to hezký pohled a třeba je to přivede k tomu, zkusit golf hrat. Hřiště je hodně těžké (to neomlouvá mojí strašnou hru:-)) a není úplně ideální na rozhrání. Ale určitě stojí za hraní a zítra budu mít šanci zahrát lépe... nebo taky ne:-)

Už asi pomalu stárnu, ale včerejší balení věcí na dovolenou bylo určitou formou chaotické a trvalo déle, než obvyklých patnáct minut. Navíc jsem si pořád říkal, že asi něco zapomenu. Ještě večer, když už jsem se nacházel v REM fázi, tak jsem si říkal, že nemám triko do větší zimy. A protože jsem nechtěl přerušit REM fázi, tak jsem si řekl, že si ho zabalím ráno. Bohužel ani zima, která byla ráno venku, mi nepomohla si vzpomenout a tak to byla první věc, kterou jsem nechal úspěšně doma. Po několika hodinách cesty, kterou doprovázel silný déšť, mi došlo, že jsem nechal doma další důležitou věc. Deštník na golf... No doufám, že ho nebude třeba. A tím se dostávám k první provokaci pro vás, pracující lid:-) Již po překročení hranic do Švýcarska jsem viděl úkaz, který jsem znal už jenom z vyprávění - sluníčko:-) A po překročení Alp bylo najednou úplně jasno a příjemných a pro našince vlastně už tropických 19 stupňů ve stínu:-) A podobný ráz počasí vydržel až do Provence. A protože si říkáte...

A kam jinam, než do tepla. A kam jinam, než k četníkům:-) Asi s přibývajícím věkem se ze mne stává větší a větší konzerva, ale když ono je tam dole fakt moc hezký. A pomalu si tam začínám vyhlížet nějakou tu usedlost na důchod:-) Protože si to opravdu chceme užít, tak jsem si to letos o pár dní protáhli. Nejdříve vyráží menší skupina (dva jsou již skupina) na místo Dolce Fregate. Je na pobřeží mezi Toulon a Marseille ( odkaz na mapu ). Zde budeme hrát na místním hřišti, které patří mezi top 20 ve Francii a zároveň se chystáme podívat po okolí. Po třech dnech se přesuneme na finální místo do Sainte Maxime, kde se k nám postupně budou přidávat další "účastnící zájezdu". Letos budeme bydlet v krásných domech. Původně jsme měli bydlet na jiném místě, ale díky naším organizátorům máme nakonec ještě lepší místo. Každý domek mimo jiné i vlastní bazén, který alespoň já asi nevyužiju. I když si myslím, že se najde pár účastníků, kteří tu šanci asi nenechají nevyužitou:-)