Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Navždy Provence:-)

Na hřiště Gassin se nám umoudřil vítr. Odvál někam do Alp a my jsme měli krásné počasí. Minulý rok jsme hřiště hráli s hodně silným větrem, který foukal většinou proti a k tomu bylo slabých dvanáct stupňů. Dneska byl vítr pouze velmi slabý, obloha bez mráčku a příjemných dvacet stupňů (plus dvacet:-)). Jak byla obloha krásně vyfoukaná, tak se nám naskytly krásné výhledy. Z několika míst byly vidět i Alpy, kde ještě leží docela hodně sněhu. Bohužel na tu dálku a za ostrého slunce už to foťák moc nevzal. Ale asi si to dokážete všichni představit:-) Přikládám nějaké dagerotypie, ať se můžete také kochat. Vzhledem k tomu, že dneska se hrálo již brzy ráno - krátce po deváté, tak jsme odpoledne věnovali detailnímu poznávání centra Sainte Maxime. Pravda, jako vedoucí výpravy za poznáním, jsem cestu směřoval na nábřeží k mé oblíbené pekárně, protože chuť na croaissaint byla silnější, než já:-) Ale i na ty památky se dostalo a protože bylo krásné počasí, tak jsem dokumentoval.

I letos hrajeme s větrem o závod

V pondělí večer se přehnala přes pobřeží menší větrná smršť a její následky přetrvávají do dneška. V úterý ráno jsem byl fotit východ slunce do přístavu. No úplný východ slunce to nebyl, ale "Zákruta" v rádiu taky ještě neběžela:-) V přístavu bylo tak větrno, že se většina plachetnic lítala ze strany na stranu a palmové listy byly otočeny jedním směrem. Sainte Maxime má relativně velký přístav, ale v porovnání se St. Tropez jsou zde lodě menší a "lacinější":-) Střed města je jinak velmi hezký, většinu ho tvoří malé uličkou se starou zástavbou a velkým množstvím obchodů, které nabízejí různé druhy delikates. Během hlavní sezóny to tu musí být opravdu živé. Když jsem to ráno procházel, tak se vše akorát probouzelo. Ale není to takové to probouzení, jaké známe my. Tady nikdo nikam nepospíchá. Člověk potkává na ulicích zdejší usedlíky, jak si nesou čerstvou bagetu ke snídani. Bohužel si člověk nemůže tuhle atmosféru přenést k nám - už jenom z toho důvodu, že takové bage...

Do Monaca přes Cannes a zase zpět

Dneska neděle byla a protože název tohoto dne je od slova nedělat (i když významově by mi to více sedělo na jakýkoliv všední den), tak jsme se rozhodli odložit golfové hole do rohu garáže a věnovat se poznávání a znovu poznávání zdejších krásných míst. I přes krásné počasí, které nás ráno probudilo, jsme necítili potřebu (tedy alespoň ne nepřekonatelnou) jít hrát a tak jsme se vydali na nedělní výlet. Cíl byl určen na Monaco respektive Monte Carlo a rozhodli jsme, že pojedeme po staré cestě podél pobřeží. Cesta je to sice pomalejší, ale o to krásnější. Ze Sainte Maxime se jede přes Saint Raphael přes pohoří Esterel do Cannes. Silnice je samá zatáčka a každou chvíli se naskytnou krásná panoramata.

I tady prší...

Musím to přiznat - pršelo a byla relativně zima. Nejdříve jsem přemýšlel zda to mám zapírat a tvrdit, že jsme tady měli jenom hezké počasí, ale pak jsem se rozhodl pro upřímnost. Už nám tady i pršelo. Bohužel nás to potkalo na hřišti Barbaroux, které leží trochu dál od moře a tím pádem tam bývá chladněji a rychle se tam může změnit počasí. Až do třetí jamky bylo dobře. Na třetí jamce začali nejdříve padat malé kroupy. Pak následoval silný vítr, který doplnit poslední hráč a tím byl silný déšť. Po páté jamce, kdy již bylo pouze šest stupňů a já byl pouze ve svých 3/4 kalhotách a bundě s krátkých rukávem, jsem prohlásil, že nehodlám překonat Hančeho s Vrbatou, a odešel jsem směrem do klubovny následován skoro zbytkem skupiny:-) Jeden člen vytrval a došel ještě dvě jamky. Nemusím jmenovat, protože většina z Vás dobře ví, kdo to byl:-) Déšť po hodině ustal a my jsme hřiště dohráli. Bohužel zima byla pořád velká a protože ani po relativně velkém zalití kalhot nepovyrostli, tak jsem musel za...

Myslím, že není co dodat:-)

Povinnost splněna, foto udělaáno a dobrý pocit se dostavil. Takže dnes pouze fotky.

Sainte-Maxime - máme četníky na dohled

Dneska proběhl rychlý přesun směrem sever do městečka Sainte Maxime, které leží ve stejné zátoce jako St. Tropez. Rozhodli jsme se vynechat veškeré dálnice a rychlostní silnice a vydat se po staré silnici podél moře. Ty panoramata, která se naskytnou, opravdu stojí za vidění, i když je cesta o nějakou tu minutu delší, tak jí rozhodně doporučujeme. Jenom asi vynechte Toulon, který na nás rozhodně nezapůsobil. Jedinou zajímavostí jsou velké zaoceánské lodě, které kotví ve zdejším přístavu. Z pronajatého domu sice nemáme přímý výhled na moře, ale z centra města je krásně vidět přes zátoku přímo na četnickou stanici:-) Jinak bydlení je naprosto exkluzivní.

Francouzské cvičené kachny a hodiny němčiny

Dneska bylo opět hezky:-) A už nebudu provokovat, protože to není z mé strany fér. Ale ono se těžko odolává, protože je tady nejenom hezky díky počasí, ale díky všemu ostatnímu. Dneska ráno jsem po snídani stál na terase a asi už stárnu - byl jsem tím pohledem na moře docela dojatý:-) Už se asi pomalu dostává ten nahromaděný stres na povrch. Může se stát, že zítra ukápne i nějaká ta slza:-)) Dneska jsme hráli opět stejné hřiště. Včera k nám do flightu (pro negolfisty skupina golfistů hrajících dohromady) dali jednu Němku. Takže jsem oprášil mé zapomenuté základy německé "konzervace" a šprechtil co se dalo:-) Jaké bylo dneska překvapení, že nám do flightu opět přidělili německy mluvicí golfisty - manželský pár s Heidelbergu či nějaké podobně vesnice:-) Večer jsem se musel podívat do rezervačních papírů, zda jsme si náhodou neobjednali hodiny německé "konzervace":-)