Od Westportu pokračovala cesta dále na sever k městu Nelson, které se nachází v Tasmánském zálivu. Nejprve jsme však zamířili do národního parku Abel Tasman. Ten se rozkládá na poloostrově mezi Tasman Bay a Golden Bay a je to místo, které opravdu stojí za návštěvu. Národní park nabízí překrásné pláže s bílým pískem a stezky vedoucí "džunglí" podél pobřeží. A k tomu jeden neobyčejný zážitek – projížďku lodí taženou traktorem! :-)
Protože přechod celého parku není na jednodenní výlet, většina návštěvníků se přepravuje pomocí Water Taxi (do parku je zákaz vjezdu aut) na konkrétní místo a poté se pěšky vrací zpět do výchozího bodu. Water Taxi je umístěn na přívěsu traktoru, do kterého nastoupíte přímo na parkovišti. A protože při odlivu je moře hodně daleko, traktor vás veze asi půl kilometru po pláži, kterou za pár hodin zaplaví příliv. Abel Tasman je opravdu nádherný kout země. Celý hike vás provede cestou, kde většinu času jdete lesem připomínajícím tropický prales, přerušovaným přechody přes nádherné bílé pláže. Jedna z těchto pláží je však přístupná pouze při odlivu. Při přílivu je nutné jít oklikou, což cestu prodlouží asi o hodinu. Plánování je zde proto klíčové, a je dobré si na stránkách ověřit, kdy vám měsíc "zkrátí" cestu.
S Abel Tasman se pojí moje setkání s Oystercatcher – černého opeřence s krásným červeným zobákem. Podle mě je však po sandflies druhým nejnebezpečnějším druhem na Novém Zélandu. :-) Když jsme procházeli pláží, všiml jsem si dvou Oystercatcherů a rozhodl se je vyfotit. Přiblížil jsem se k nim a začal fotit, ale najednou jsem v hledáčku viděl, jak se jeden z nich rychle přibližuje. Za chvíli byl opeřenec přes celý hledáček a začal hlasitě pištět a pak to přišlo – najednou jsem utíkal přes celou pláž, pronásledován létajícím Oystercatcherem, který mě během pronásledování kloval do batohu a vyváděl jako šílený. :-) Po zhruba sto metrech to naštěstí vzdal. Až později jsem na těch internetch zjistil, že tento pták je velmi teritoriální a agresivně si chrání své území:-)
Komentáře