Pokud plánujete první cestu do Švýcarska, tak je povinnost nevynechat Bern a okolí - Berner Oberland, jak se oficiálně této části říká. Je to sice turisticky exponovaná oblast, hlavně Alpy v okolí hlavního města, ale má to své důvody. Najdete zde krásná zákoutí a možnosti hiků bez lidí, ale zároveň ty hodně známá místa. A o jednom z nich dneska bude pár řádek.
Výhodou letošního roku, že je tu minimum zahraničních turistů a tím pádem se nemačkáte se skupinkou asijských turistů. Ti vás vždy překvapí, že do 2.500 m vyrazí oblečení tak, jako kdyby šli na procházku do centra města. Je pravda, že vyjedou lanovkou, jdou na vyhlídku, udělají pár fotek, dají si oběd a zase lanovkou jedou dolu. To tu letos nevidíte ani na místě, které je většinou plné hlavně zahraničních turistů - Jungfraujoch zvaný též Top of Europe.
Jungfraujoch je místo na úpatí hory Jungfrau, která je nejvyšší ze třech hor, které jsou hned vedle sebe - Eiger, Münch a právě zmiňovaný Jungfrau. Ze všech třech je pro normální lidi nejznámější právě Jungfrau, pro horolezce je to ale určitě Eiger. Ten patří mezi nejtěžší vrcholy a jeho severní stěna se stala poslední cestou pro mnoho horolezců a to i z našich končin. Celý masiv působní majestátním dojmem a když dorazíte do stanice Kleine Scheidegg, který leží na úpatí, tak vlastně celou dobu jenom "zíráte" směrem k těmto třem velikánům a nemůžete se nabažit. A pro fotografa je to magnet a musím se přiznat, že vybrat těch pár fotek pro tento blog z těch více, jak sto fotek byl docela oříšek:-)
Zpátky k Jungfraujoch. Místo je specifické tím, že normální smrtelník se dostane do nadmořské výšky 3.466 m aniž by musel udělat krok pěšky. A to díky jistému pánovi jménem Adolf Guyer-Zeller, který v roce 1893. pří svém výšlapu k úpatí Jungfrau dostal nápad, že by šlo vybudovat železnici až na úpatí Jungfrau. Železnici, která by vedla skoro 6 km přímo masivem a byla zakončena právě na Jungfraujoch. Zajímavé je, že hned následný rok dostane povolení a začíná stavbu. První vlak na Jungfrau jede v roce 1912. Celá stavba trvala pouhých 16 let. I z dnešního pohledu neskutečný výkon, když vezmeme v úvahu, jaké nástroje měli tenkrát k dispozici. Více je krásně popsáno přímo na stránkách zde.
Cestu nahoru můžete začít ze dvou míst. První z ních je Lauterbrunnen a druhé Grindelwald. Obě se nacházejí v jiném údolí. Osobně doporučuji Grindelwald, kde máte krásné výhledy už při cestě na Kleine Scheidegg, kde budete přestupovat na vlak směřující na Jungfraujoch. Celou cestu budete mít po své levé straně Eiger a po pravé celé údolí s výhledem na druhé stranu, kde uvidíte jiné krásné místo na výlet, First. Vlak je vlastně úzkokolejka, která má uprostřed zubatou kolej, protože celou dobu prudce stoupáte. Jenom převýšení z Grindelwald na Kleine Scheidegg je přes 1000 m. Kleine Scheidegg vám naskytne krásné výhledy na obě údolí a jejich masivy. Rozhodně doporučuji si rezervovat cestu na Jungfraujoch tak, aby jste si na Kleine Scheidegg udělali hodinku až dvě, protože se vám zde naskytnou krásné výhledy a není nic lepšího, než si je vychutnat při něčem dobrém na terase z jedné z mnoha restaurací.
Následně nastoupíte do vlaku směr vrchol. Po krátké zastávce v další stanici vlak vjede do Eigeru a vy se dáváte na 5.6 km dlouhou trasu uvnitř masivu. Čeká vás jedna krátká zastávka, kdy se jdete podívat do vytesaných otvorů ve skále na Eismeer (ledové moře). Na jeden z ledovců, který se pod vámi rozlévá opravdu jako moře. Už zde ucítíte, že nahoře bude trochu frišnějí:-) Cesta následně pokračuje směrem k finální zastávce Jungfraujoch. Těch posledních pár minut využijte k oblečení dalších vrstev, protože nahoře i v létě za dobrého počasí je slabých 5 stupňů a některé atrakce mají pod bodem mrazu.
Na pobyt přímo na Jungfraujoch si dejte minimálně dvě hodiny, protože je zde opravdu co dělat. Celo prohlídku začínáte cca pětiminutovou cestou tunelem k výtahům, které vás odvezou na observatoř, kde máte krásné vyhledy na ledovec, Eiger, Münch a Jungfrau. Mají zde taky hodně drzé ptactvo, které je naučeno, že turisti jim dají zbytek ze svých železných zásob a drze jim zobou z ruky:-) Už z observatoře vidíte dva výstupy do volného prostranství. Právě u observatoře můžete podniknout cca hodinu trvající procházku do sedla, na kterou je ale potřeba pevná obuv a ideálně trackové hole.
Další zastávkou je ledová jeskyně. Zde vstoupíte přímo do ledovce, kde procházíte chodbami, které jsou vytesané v ledu, a je zde mnoho různých ledových soch. Je to opravdový zážitek. Jenom varování dopředu. Je tu opravdu zima. Trénovat můžete začít doma, že se budete zavírat do mrazáku:-) Následně vás čeká další vystoupení ven, kdy máte přímo před sebou Jungfrau na jedné straně a ledovec na straně druhé. A pak dech beroucí výhled přes Kleine Scheidegg do údolí. Moc toho nahoře nenapovídáte, protože vám ty panoramata berou řeč.
Dostat se na Jungfraujoch je opravdu jednoduché, ale rozhodně to není za hubičku. I na zdejší cenové poměry je cena za osobu 198 CHF hodně vysoká. Ale při troše štěstí se dá narazit na různé akce a na nás se letos usmálo štěstí, kdy při nákupu v místním konzumním ráji jsme dostali voucher na 50% slevu. Pořád je to vysoká cena, ale jednou za život by se tam člověk měl podívat. Přeci jenom je to zázrak techniky a stavebního inženýrství a ty výhledy jinde neuvidíte. A pak když vám vyjde ještě počasí, tak je to opravdu zážitek, který vám zůstane na celý život.
Ještě jeden tip na závěr. Zpět do Grindelwaldu je dobré jít z Kleine Scheidegg pěšky. Naskytnou se vám krásné výhledy na celé údolí a celou dobu koukáte na Eiger, který s námi hrál skoro až do konce na schovávanou:-)
Komentáře