Téma, jak se dokáže stát starat o to, aby se lidem dobře žilo a jak se věnuje veřejnému prostoru, jsem chtěl napsat už delší dobu. Pokaždé, když se do Koreje vracím, tak se vždycky pozastavuji, jak dokáže vedení města a státu vytvářet pro lidi tak dobré podmínky k životu. Když jedete prvně do Koreje a hlavně do Seoulu, tak na první pohled můžete mít pocit, že je to další velkoměsto, které se akorát neskutečně rychle rozrůstá do betonové džungle. Tento názor můžete získat, když jste zde služebně a z celé země a města vidíte pouze cestu z letiště hotel a pak nějaké to business centrum. Když se ale vydáte do města na jakékoliv místo, tak zjistíte, jak se dá nádherně pracovat s veřejným prostorem.
Začít už můžeme na samotném letišti na ostrově Incheon. Celý projekt letiště je naplánovaný od začátku pro budoucí expanzi. Na letiště je perfektní spojení od metra, dálnice, rychlovlaku, standardního vlaku, letištního expresu až po geniální systém letištních autobusů, kde máte několik desítek linek, které v pravidelných intervalech jezdí do klíčových hotelů a na hlavní místa v Seoulu a jeho okolí. Cesta vás stoji 12000W (cca 240 Kč) a všechny linky jsou okružní a opět končí na letišti. Letiště je postaveno tak, že vám ani nepřijde, že je to jedno z pěti největších letišť na světe. Vše je připraveno tak, že průchod celým letištěm je naprosto hladký a v naproste většině bez front a čekání. Letiště má nespočet míst pro relaxaci, vzdělávání nebo třeba poznávání korejské kultury. Druhý terminál, který byl otevřený letos, byl vlastně plánovaný od samého začátku a je například skoro kompletně energeticky soběstačný. Celý komplex je navržený tak, aby co nejlépe sloužil lidem. A věřte mi, že tu nemají problém s tím, že by někde chyběl eskalátor a vy jste museli tahat kufry po schodech. A pokud by přeci jenom chyběl, tak tam do měsíce bude postavený.
Ale letištěm to vlastně jenom začíná. Měl jsem možnost poznat velkou část Seoulu a jiných míst a to z velké části po vlastních. A jedna věc, která je opravdu neskutečná, jak zde pracují s veřejným prostorem. Seoul a další velká města jsou sice opravdu na první pohled plná mrakodrapů a panelových domů. Ale v nové zástavbě skoro nenajdete ulici, kde by nebyly všude vysázeny stromy. Seoul má neskutečné množství obrovských parků, které jsou neskutečně upravené a hlavně na jaře plné rozkvetlých záhonů, takže máte pocit jako v botanické zahradě. Většina keřů a kytek mají u sebe ze dřeva udělaný popisek, kde se dozvíte, co tam vlastně roste. Většina parků je vybavena cyklostezkou a stezkou pro pěší. Například cyklostezka podél řeky má přes padesát kilometrů. Ve všech parcích a vlastně na každém možném místě máte outdoorové fitness centra. Jde vlastně o vybrané fitness stroje, které jsou volně dostupně a hlavně starší lidé na nich stále cvičí. Vše v perfektním stavu a nic nenajdete poničené.
Jedna věc, která je pro Koreu specifická, je neskutečné množství veřejných toalet. Ty jsou naprosto všude. V každé stanici metra jich je několik. V každém parku máte každých pár set metrů toaletu. Většina veřejných budov a business center má veřejné toalety přístupné pro každého. Všechny jsou vždy čisté, nikde nechybí nic, co na toaletě potřebujete:-) A hlavní je, všechny toalety jsou zdarma. Služba občanům. A to platí po celé Koreji.
Další věcí, která je v rámci veřejného prostoru zajímavá, je obrovský důraz na budování věci, které mají přínos pro lidi a ve finále pro město a zemi. Jedním takovým je omezování dálniční sítě v centru města. I když se to na první pohled může zdát jako nereálné, tak Seoul v tom dělá velké kroky. Jsou dva, které bych chtěl zmínit. V jednom případě jde o likvidaci dálnice v centru města (něco jako naše magistrála) a druhé předělání části dálnice na pěší zonu. Prvně zmiňovaný případ byla dvoupatrová dálnice, která vedla nad místem, kde kdysi byla říčka, která protínala celou historickou část města. Město se rozhodlo, že říčku obnoví. Za dva roky zbourali přes 6 km dvoupatrové dálnice, obnovili říčku a vybudovali 16 mostů. Vznikla tím nádherná promenáda ve středu města, která je hojně navštěvovaná a já jí považuji za jedno ze svých nejoblíbenějších míst.
Druhý případ je bývalý dálniční nájezd u Seoul Station (hlavní nádraží). V rámci revitalizace se na celém nájezdu, který propojuje Seoul Station a Namdaemun, vybudovala pěší zóna, kde najdete několik tisíc květináčů různých velikostí s neskutečným množstvím různých květin. Po celé trase jsou vybudované kavárny, rozmístěné klavíry. Z nájezdů jsou udělané odbočky do okolních budov. A propo květináče - tak mě napadá, že asi podobný nápad měli na Smíchově, když rozmístili na chodníky obrovské květináče - jak to dopadlo, všichni víme. Níkdy tam nic nerostlo a po chodníku se nedalo chodit.
Poslední místo, které nádherně ukazuje, jak to může fungovat, když politici přemýšlí. Od jedné z univerzit v centru města vede po původní železnici krásná zelená stezka. V první části máte male knihkupectví, pak se stezka změní na menší park, aby vás následně podél říčky dovedla až k řece Han a do třech velkých parků. Celá tato trasa má 12 km. Přidám spíše fotky, které mluví za sebe.
Na závěr ještě jedna věc, která je v Praze nyní aktuální. Pokrytí metra mobilních signálem. V Seoulu je v současnosti necelých dvacet linek metra se stovkami stanic. Metro je kompletně pokryté mobilním signálem všech operátorů. Metro je také kompletně pokryté WiFi všech operátorů. Včetně všech tunelů, podchodů, toalet, obchodů zde umístěných. Každý vagon metra je vybavený WiFi routerem všech operátorů. Takže jako jejich zákazník se můžete připojit a nemusíte řešit datové limity. A takto to bylo už za doby 2G a 3G. V době 4G naprostá samozřejmost. A to nemluvím o pokrytí všech železničních koridorů. Ale ja zapomínám - u nás jsme specifická země....
Je smutné, že je vidět, že jinde to jde. Strašně člověka mrzí, že například Praha za posledních pět let akorát chátrá. Nic se nestaví, nic se nebuduje a co je úplně nejsmutnější, nic se neplánuje. Vede nás bohužel skupina neskutečně neschopných lidí. Které si ale bohužel volíme. Smutné. Jde to. A jednoduše a rychle. A pro lidi.
Začít už můžeme na samotném letišti na ostrově Incheon. Celý projekt letiště je naplánovaný od začátku pro budoucí expanzi. Na letiště je perfektní spojení od metra, dálnice, rychlovlaku, standardního vlaku, letištního expresu až po geniální systém letištních autobusů, kde máte několik desítek linek, které v pravidelných intervalech jezdí do klíčových hotelů a na hlavní místa v Seoulu a jeho okolí. Cesta vás stoji 12000W (cca 240 Kč) a všechny linky jsou okružní a opět končí na letišti. Letiště je postaveno tak, že vám ani nepřijde, že je to jedno z pěti největších letišť na světe. Vše je připraveno tak, že průchod celým letištěm je naprosto hladký a v naproste většině bez front a čekání. Letiště má nespočet míst pro relaxaci, vzdělávání nebo třeba poznávání korejské kultury. Druhý terminál, který byl otevřený letos, byl vlastně plánovaný od samého začátku a je například skoro kompletně energeticky soběstačný. Celý komplex je navržený tak, aby co nejlépe sloužil lidem. A věřte mi, že tu nemají problém s tím, že by někde chyběl eskalátor a vy jste museli tahat kufry po schodech. A pokud by přeci jenom chyběl, tak tam do měsíce bude postavený.
Ale letištěm to vlastně jenom začíná. Měl jsem možnost poznat velkou část Seoulu a jiných míst a to z velké části po vlastních. A jedna věc, která je opravdu neskutečná, jak zde pracují s veřejným prostorem. Seoul a další velká města jsou sice opravdu na první pohled plná mrakodrapů a panelových domů. Ale v nové zástavbě skoro nenajdete ulici, kde by nebyly všude vysázeny stromy. Seoul má neskutečné množství obrovských parků, které jsou neskutečně upravené a hlavně na jaře plné rozkvetlých záhonů, takže máte pocit jako v botanické zahradě. Většina keřů a kytek mají u sebe ze dřeva udělaný popisek, kde se dozvíte, co tam vlastně roste. Většina parků je vybavena cyklostezkou a stezkou pro pěší. Například cyklostezka podél řeky má přes padesát kilometrů. Ve všech parcích a vlastně na každém možném místě máte outdoorové fitness centra. Jde vlastně o vybrané fitness stroje, které jsou volně dostupně a hlavně starší lidé na nich stále cvičí. Vše v perfektním stavu a nic nenajdete poničené.
Jedna věc, která je pro Koreu specifická, je neskutečné množství veřejných toalet. Ty jsou naprosto všude. V každé stanici metra jich je několik. V každém parku máte každých pár set metrů toaletu. Většina veřejných budov a business center má veřejné toalety přístupné pro každého. Všechny jsou vždy čisté, nikde nechybí nic, co na toaletě potřebujete:-) A hlavní je, všechny toalety jsou zdarma. Služba občanům. A to platí po celé Koreji.
Další věcí, která je v rámci veřejného prostoru zajímavá, je obrovský důraz na budování věci, které mají přínos pro lidi a ve finále pro město a zemi. Jedním takovým je omezování dálniční sítě v centru města. I když se to na první pohled může zdát jako nereálné, tak Seoul v tom dělá velké kroky. Jsou dva, které bych chtěl zmínit. V jednom případě jde o likvidaci dálnice v centru města (něco jako naše magistrála) a druhé předělání části dálnice na pěší zonu. Prvně zmiňovaný případ byla dvoupatrová dálnice, která vedla nad místem, kde kdysi byla říčka, která protínala celou historickou část města. Město se rozhodlo, že říčku obnoví. Za dva roky zbourali přes 6 km dvoupatrové dálnice, obnovili říčku a vybudovali 16 mostů. Vznikla tím nádherná promenáda ve středu města, která je hojně navštěvovaná a já jí považuji za jedno ze svých nejoblíbenějších míst.
Druhý případ je bývalý dálniční nájezd u Seoul Station (hlavní nádraží). V rámci revitalizace se na celém nájezdu, který propojuje Seoul Station a Namdaemun, vybudovala pěší zóna, kde najdete několik tisíc květináčů různých velikostí s neskutečným množstvím různých květin. Po celé trase jsou vybudované kavárny, rozmístěné klavíry. Z nájezdů jsou udělané odbočky do okolních budov. A propo květináče - tak mě napadá, že asi podobný nápad měli na Smíchově, když rozmístili na chodníky obrovské květináče - jak to dopadlo, všichni víme. Níkdy tam nic nerostlo a po chodníku se nedalo chodit.
Poslední místo, které nádherně ukazuje, jak to může fungovat, když politici přemýšlí. Od jedné z univerzit v centru města vede po původní železnici krásná zelená stezka. V první části máte male knihkupectví, pak se stezka změní na menší park, aby vás následně podél říčky dovedla až k řece Han a do třech velkých parků. Celá tato trasa má 12 km. Přidám spíše fotky, které mluví za sebe.
Na závěr ještě jedna věc, která je v Praze nyní aktuální. Pokrytí metra mobilních signálem. V Seoulu je v současnosti necelých dvacet linek metra se stovkami stanic. Metro je kompletně pokryté mobilním signálem všech operátorů. Metro je také kompletně pokryté WiFi všech operátorů. Včetně všech tunelů, podchodů, toalet, obchodů zde umístěných. Každý vagon metra je vybavený WiFi routerem všech operátorů. Takže jako jejich zákazník se můžete připojit a nemusíte řešit datové limity. A takto to bylo už za doby 2G a 3G. V době 4G naprostá samozřejmost. A to nemluvím o pokrytí všech železničních koridorů. Ale ja zapomínám - u nás jsme specifická země....
Je smutné, že je vidět, že jinde to jde. Strašně člověka mrzí, že například Praha za posledních pět let akorát chátrá. Nic se nestaví, nic se nebuduje a co je úplně nejsmutnější, nic se neplánuje. Vede nás bohužel skupina neskutečně neschopných lidí. Které si ale bohužel volíme. Smutné. Jde to. A jednoduše a rychle. A pro lidi.
Komentáře