Přeskočit na hlavní obsah

Znovu Korea

Ja vím. Je to asi trochu divné. Ale jsem tu opět. A na dovolené. Opět:-) Před odletem se lidi v mém okolí rozdělili do dvou táborů. První pracovní v lepším případě nechápal a v tom horším si klepal na čelo a říkal něco o tom, že jsem se zbláznil. Inu pracovat tak dlouho pro korejskou firmu a ještě tam jezdit na dovolenou. Druhá soukromá se ptala, co že tam je pořád tak zajímavého, že tam pořád jezdím a jestli by nebylo lepší udělat nějakou změnu. Tak asi ano, ale ještě zde je několik nepoznaných krásných míst. No a pak je tu to jídlo...


Často dostávám otázku, jak se nejlépe do Koreje dostat, jak se tam bydlí a kolik to tak všechno stojí. Z naším luhů a hájů je nejkratší spojení přímým letem z PRG a to buď ČSA nebo Korean Air. Generálně ČSA vycházejí lacinějí, ajk Korean Air. ČSA má jediné dálkové letadlo A330-300, které je shodou okolností v dlouhodobém pronájmu od Korean Air. To přínáší jednu velkou výhodu - velký prostor na nohy. Jen pro srovnání, Korean Air (tím i letadlo ČSA) má ve standarní economy třídě mezi sedadly 34". Většina dálkových letadel evropských společností má od 31" do 32". A třeba Emirates maí také jenom 32". A při deseti hodinách je každý palec znát a to nemusíte mít ani 190 cm. Jinak určitě doporučuji vyzkoušet Korean Air. Jejich servis je naprosto špičkový a v mnoha ohledech je o řád lepší, jak u Emirates, Qatar případně Etihad. Pokud jste ale budget seekers, tak není problém sehnat letenku za super cenu s přestupem. Dobré spojení je třeba s LOT přes WAW nebo Finnair přes HEL nebo Turkish přes IST.




Pokud chce Koreu poznat s velké části po svých, tak určitě doporučuji dva termíny - začátek května nebo druhý polovina září. V zimě nedoporučuji sem jezdit, protože je tu opravdu velká zima. Sice skoro beze sněhu, ale sodžu vám tu venku s klidem zamrzne:-) A cokoliv od června do začátku září je pouze pro milovníky velkého tepla, vlhka a dusna. V červenci se k tomu často přidá nějaký ten monzun. Konec dubna a první půlka května jsou ideální, když chcete vidět Koreu zelenou. Všechno zde krásně kvete a je to pastva pro oči. Podzim je tu zase krásně barevný.

Jinak ubytování je zde dostupné a vzhledem k tomu, že se v Koreji každý snaží světu ukázat z té nejlepší stránky, tak služby jsou na fantastické úrovni. Většina čtyřhvězdičkových hotelů vypadá jeko pěti v Evropě nebo případně šesti v Turecku:-) Doporučuji si v hotelu nedávat snídaně. Jsou tam sice opravdu bohaté a máte výběr z neskutečně velkého množství dobrých věcí. Ale jsou zbytečně drahé a za zlomek ceny se najíte mimo hotel. A to ani nemusíte vyhledávat korejskou snídani. Na každém rohu máte malé nonostop obchůdky s velkým výběrem jídla a ostatní věcí základních potřeb nebo některou z kaváren světových i lokálních sítí, které mají bohatý výběr kávových i nekávových nápoju, zákusků a dalších dobrot. Tajný tip - Paris Baguette a jejich Soft Cheese Cake je naprosto neskutečný. Více o jídle napíšu později.


Co vás na Koreji určitě zaskočí je relativně velký pořádek a čistota. Alespoň ve velkých městech. A to i přes fakt, že venku skoro nevidíte odpadkové koše. Pro mě dodnes nepochopitelné. Ale co se mi asi nejvíce líbí je to, jak zde pracují s veřejným prostorem. I když je Seoul velké a přelidněné město, tak je zde všechno dělané pro lidi tak, aby to bylo funkční a zároveň příjemné místo pro žiti. Ať už to jsou parky, které jsou dotaženy do posledního detailu nebo jenom třeba okolí sídlišť, kde je kladen obrovský důraz na zeleň. K tomu tématu se taky ještě vrátím a dodám více fotek.



Tak na úvod to bude asi stačit. Jenom dodám ještě úsměvnou historku z letadla. Korejci jsou známí svou neskutečnou pracovitostí (ano, některé vyjímky potvrzují pravidlo:)), ale naprostou neschopností improvizace. Když něco není podle návodu nebo pravidla, tak nastává problém. Když vám v letadle rozdají postupně jídlo, tak ho dojíte a počkáte, až palubní personál opět přijede s vozíkem a odebere vám prázdný tác (pro ty z vás, kteří cestují pouze v business, tak v economy dostanete všechny chody na jednom tácu a nestará se po každém chodu o vás jeden stevard:-)). Jenže někteří korejští spolucestující asi nemohli vydržet po jídle s návštěvou toalet a tak se rozhodli nečekat na sklizení táců, které měli před sebou na stolku. A překvapivě najednou vidím (seděli jsme u nouzového východu, který je kousek od toalet), jak přichází jedna Korejka i s tácem a teď řeší, kam ho položit. Nejdříve několikrát nakoukne do chodby, kde jsou toalety, doufajíc, že tam je kuchyňka nebo snad pás, který odveze tác se špinavým nádobím do kuchyně tak, jak to je v jídelnách. Po druhé pokusu, kdy se v daném prostou nic nezměnilo se začíná rozhlížet kolem, kam s tím tácem. Po dlouhém váhání ho pokládá na dveře nouzového východu s tázavým pohledem k nám, zda je to v pořádku. Sundavám si sluchátka a s úsměvem jí sděluji, že tudy cesta nevede a že na dveře nouzového východu opravdu nic dávat nemůže:-) Tak po další chvíli se rozhodla jít na toaletu i s tácem. A ano, vrátila se na místo i s ním:-) A ano, přišla za chvíli další a opět s tácem:-) Inu našinec by logicky vstal a tác položil zpátky na stolek, kde tác bral když vstával:-)


Komentáře