Přeskočit na hlavní obsah

Výlet k moři a pár zajímavostí a tipů k Japonsku

Tyto řádky píšu již ze Seoulu. Moje krátká dovolená v Japonsku utekla velmi rychle a mne ode dneška začíná služební cesta u mého chlebodárce. Dneska se krátce vrátím ke včerejšímu dni, ale spíš bych chtěl dát dohromady několik zajímavostí o Japonsku a taky několik tipů pro případnou cestu do země vycházejího slunce.



Včera byl takový trochu den, kdy ne úplně všechno vyšlo podle mých představ. Měl jsem naplánovanou cestu Shinkansenem k jezeru Hamanako kousek od města Hamamasu. Jezero je zajímavé tím, že po velkém zemětřesení se propojilo s mořem. Na cestu jsem vyrazil velmi brzy. Už na zastávce metra jsem chtěl udělat pár fotek, ale protože jsem držel v ruce snídani, tak jsem byl líný šahat do batohu pro foťák. I když mi něco říkalo, že jsem s foťákem něco nechal na hotelu a že teď je dobrá šance to ještě zjistit. Ale lenost byla silnější.


A tak jsem dorazil na nádraží a nastoupil do Shinkansenu. Našel i v relativně plném vlaku místo na pravé straně u okna, abych případně viděl Mount Fuji a mohl ho vyfotit. Asi po půl hodině jízdy se naskytla hezká scenérie, kterou jsem chtěl vyfotit. Tak vezmu foťák a jsem překvapen, že nejde nahodit. Bylo mi to divné, protože jsem předchozí večer baterku čerstvě nabil. Nabil a taky nechal ležet v nabíječce. V ten moment jsem byl na sebe totálně naštvaný a přemýšlel, jak situaci vyřešit. Fotit mobilem se mi moc nechtělo, tak jsem si říkal, že zkusím ještě na místě obchod s elektronikou. Na místě bylo krásné počasí, úplně jak stvořené pro focení, což ale bylo úplně jedno největšímu obchodu s elektronikou, protože ty značku Samsung úplně ignorují. Stejně tak, jako celé Japonsko. Přišla na řadu varianta B, když jsem u jezera byl jenom chvilku - bylo stejně ten den přes poledne takové vedro, že se nedalo na sluníčko dlouho být. Proto jsem se vyrazil zpět do Tokia, vyzvednou baterku a následně vyrazit směr Kamakura, což je městečko nedaleko Tokia, které leží na břehu Tichého oceánu. Městečko je oblíbeným cílem výletů obyvatel Tokia a místem milovníků windsurfingu.



Tím se moje cestování po Japonsku pomalu dostalo ke svému konci. Chtěl jsem ještě navštívit Metropolitan Government Building, což je sídlo radnice a je to mrakodrap o výšce 243 metrů, který se sestává ze dvou věží a v horních patrech je vyhlídka. Bohužel je otevřena pouze do 2000 a já tam byl patnáct minut poté. Inu včerejšek nevyšel úplně podle předpokladu. Ale měl jsem štěstí, že jeden z vedlejších mrakodrapů měl otevřenou malou výhlídku na 52. patře a tak to byla malá záplata a odměna za delší cestu:-)




A teď pár tipů k cestě do Japonska. První je termín cesty. Pokud nemáte rádi horko a dusno, tak nejezděte do Japonska v létě. Je tu opravdu hodně velký vedro a dusno a hlavně vysoká vlhkost. Takže minutu po sprše jste zralý na další:-) Nejhorší je prý konec července. Krásný je tu prý jaro a podzim, když všechno kvete, respektive je ponořeno do podzimních barev. O letence jsem již mluvil, ale pokud letíte z Evropy rovnou, tak se dají sehnat relativně levně letenky přes vybraná evropská města. Let přes Seoul je ale nejrychlejší a Korean Air mají opravdu velmi dobrý servis a hlavně hodně prostoru na nohy (oproti třeba Lufthanse, kde i při zvednutém opěradle si připadáte jako v krabičce od zápalek a ještě k tomu jste obsluhování přestárlou vysloužilou letuškou).



Pro cestování po Japonsku je nejlepší použít vlak. O přesnosti je asi zbytečné psát, protože je všeobecně známe, že podle jejich přesnosti se řídí švýcarské hodinky:-) Ideální je koupit si tzv. Japan Rail Pass, který umožňuje bez omezení cestovat všemi vlaky (včetně Shinkansenu s výjimkou dvou nejrychlejších Nozomi a Mizuho, kde je nutné si koupit jízdenku - tyto dva spojují např. Tokio s Hiroshimou - cca 900 km za 3,5 hodiny). Doporučuji koupit Japan Rail Pass na některém zahraničním serveru, protože vyjde i s DHL dopravou laciněji, než u nás. Případně u nás je prodává Čedok. Stojí přibližně 6.600 Kč a má platnost 7 dní. Na cesty Shinkansenem je dobré si pořídit místenku, které jsou zdarma a vystaví vám jí po předložení JRP na nádraží i těsně před odjezdem. Můžete si sednout i do tzv. not reserved vagonů, ale místenka vám zajistí jistotu třeba místa u okna - a stojí to za to:-)



Japan Rail Pass můžete využít i pro cestování vlakem po Tokiu na linkách JR Lines (Japan Rail) - taková S-Bahn:-) Ale pro cesty po Tokiu je výhodný si koupit jednodenní či dvoudenní jízdenku na metro. Ideální si koupit speciální zlevněnou pro turisty na letišti, kdy dvoudenní stojí 980 yenů/190 Kč (oproti cca 1400 yenům). Jízdenka platí od prvního použití následujících 48 hodin. Metro je jinak velmi dobře značené a intervaly jsou po celou dobu provozu minimální. Občas se připravte, že přestupy jsou trošku delší. Hlavně mezí JR Lines (vlaky) a metrem. Občas se jde i kousek po ulici, protože stanice nejsou úplně propojeny. Často jsem využíval JR Lines, protože jsou na rychlejší na delší vzdálenosti.

Zajímavé je to u Japonců s angličtinou. I přes všeobecné tvrzení, že nemluví skoro anglicky, tak jsem se setkal s tím, že většinou se nějak domluvíte. Na všech stanicích vlaku většinou pochopí na co se ptáte a za pomoci kalkulačky vám ukážou čas odjezdu a číslo nástupiště:-) Na nádražích Shinkansemu je angličtina naprosto automatická. Kde jsem však narazil na neznalost angličtiny bylo místo, kde jsem to čekal nejméně - mezinárodní letiště Narita:-) Při odbavení ani jedna ze dvou přítomných usměvavých slečen neuměla pořádně anglicky a stále se na mne snažili mluvit japonsky:-)



Jedna zajímavost. Všude se u nás píše, že Japonsko musí teď hodně šetřit energií a že jsou vybrané obchody a že tady vlastně není skoro vůbec co jíst. Abych to uvedl tyto nesmysly na pravou míru. Jídla a zboží tu mají dostatek, řekl bych, že až trochu přebytek. A co se týče šetření energií, tak ano. V podobné budově, jakou vidíte na obrázku, jsem našel na toaletách vypnutý fén na ruce s nápisem, že šetříme energii kvůli tomu, co se stalo ve Fukushime. Trochu paradox, když nasvícení jejich baráku neony spotřebuje energii z jednoho bloku jaderné elektrárny. Nechci vůbec nějak podceňovat, co se zde stalo, ale opravdu zde není žádná apokalypsa a Japonsku se nepotápí na dno Tichého oceánu, jak nám to prezentují naší "novináři".



Co se týče jídla, tak japonská kuchyně byla pro mne trochu zklamáním. Oproti korejské je relativně chuťově nevýrazná. Japonci skoro vůbec nepoužívají koření a tak většina jídel je chuťově nevýrazná. To ale může vyhovovat našincům, pro které je většina asijské kuchyně (myslím té pravé a ne tu napodobeninu, co se podává u nás) nepojidatelná:-) Japonci taky docela hodně smaží - tempura, jejich japonský řízek atd. Osobně mi korejská kuchyně přijde o dost pestřejší a chuťově zajímavější. Neměl jsem možnost vyzkoušet čínskou kuchyní (tu pravou v Číně), o které se říká, že je opravdu velmi dobrá.



Jsem rád, že jsem cestu podnikl, mohl získat osobní pohled na tuto zemi. Je zde toho hodně k vidění. Připravte se na to, že na asijské poměry je to země dražší, i když oproti našim krajům se tam dá pobývat za nám podobné peníze. Ale pokud chcete můj tip, tak neprávem u nás přehlíženou destinaci je Korea, která toho nabízí opravdu hodně a za přijatelnější peníze a přijde mi, že třeba takový Seoul je soul of the Asia. Nebo úplně ideálně podnikněte cestu Korea/Japonsko a můžete sami posoudit:-)

Komentáře

Honza píše…
Marku, dík, že jsi nám umožnil trochu nasát japonské atmosféry. Těším se na fotky a osobní zážitky. Táta