Jsem tu už čtvrtý den, bydlím v Tokiu, ale teprve včera večer a dneska celý den jsem měl tu možnost město trochu více poznat. Včera večer jsem byl v části Ginza a Shiodome a dneska jsem pak navštívil Shibuya, Císařský palác, Asakusa, Ueno a Roppongi Hills. Ale dneska všechno začalo Fish Marketem, který je největším rybím trhem. Původní plán byl, že tam půjdu tak na osmou hodinu, abych viděl vše v čilém ruchu. Ale plány vzaly trochu za své...

Ráno jsem se sice probudil tak, jak budík kázal, ale nějak se mi opět podařilo usnout a probudil jsem se v deset hodit. Totálně naštvaný sám na sebe jsem se vypravil na Fish Market, kde jsem již zastihl pouze prodejce ryb, jak uklízejí svoje fidlátka. Naštěstí je tam k vidění více věcí a původně zamýšlená sushi snídaně se proměnila v sushi oběd:-)
Trh se sestává z několika částí, které jsou z velké části přístupné veřejnosti a to včetně velkoobchodní části, kde právě rybáři prodávají své čerstvě úlovky. Bohuže je nepřístupná aukční část, která je známá pro své aukce tuňáků. Kdysi bývala veřejnosti přístupná, ale v dnešní době tomu už tak bohužel není. Pohybovat se po areálu můžete, když budete dodržovat určité zásady (pevná obuv, neplést se pracovníkům pod nohy, dávat pozor na projíždějící vysokozdvižné vozíky atd.). Fotit můžete úplně vše. Bohužel nemůžu dokumentovat velkoobchod, protože už bylo vyprodáno a pomalu se zavíralo. Ale hned v sousedství "B2B" tržnice je "B2C" tržnice, kde můžete koupit čerstvé ryby, veškeré potřebné ingredience a i známe japonské kuchyňské nože. Ale hlavně si zde můžete pochutnat na opravdu čerstvém sushi, které je připraveno většinou z ryb právě vylovených (jak jsem již citoval: čerstvější už to asi nebude:-)). Musím říct, že je to opravdu chuťový zážitek a pokud máte rádi sushi, tak toto je místo, kam se určitě musíte podívat (nebo případně znám jednu výbornou restauraci na sashimi v Seoulu:-))

Má cesta dále směrovala na Shibuya. Centrum pro mladé (byl jsem tam pouze na návštěvě:-)), kde je plno značkových obchodů, kaváren, barů, karaoke barů, restaurací. Je tu spousta lidí a hlavně je tu ta slavná křižovatka, kterou znáte z fotek. Ta byla pro mne tak trochu zklamání, protože ve skutečnosti je hodně malá. Ale lidí je tu opravdu hodně a co mí říkal jeden známý, který v Japonsku už dlouhou dobu žije, tak prý podle průzkumu je tato křižovatka skoro úplně bez lidí pouze mezi půl čtvrtou a pátou hodinou ranní.

Po této trochu více komerční zastávce jsem zamířil se podívat na císařský palác. To bylo tak trochu druhé zklamání, protože se k němu nedostanete. Střežený více, jak Bilý Barack, obklopený příkopem a všechny mosty hlídají stráže. Před palácem je velká plocha pravděpodobně na přehlídky. Areál je včetně přilehlých zahrad opravdu obrovský a celý komplex je v těsné blízkosti Tokio main station a moderní obchodní čtvrti. V tomto jsou Japonci podobní Korejcům - postaví vedle tícíce let staré památky mrakodrap. Ale to tak nějak patři ke zdejšímu koloritu a nějak to člověku ani nepříjde divné.

Následně jsem si odskočil do Asakusa, což taková obdoba Insa-dongu v Seoulu. Ulička s obchůdky se suvenýry zakončená starým palácem. Trochu to kazilo to, že velká část suvenýrů byla ve stylu tamagoči a pokemonů a v této oblasti se pohybovalo již docela hodně turistů - hlavně docela otravných Američanů, kteří jsou opravdu hluční. Toto místo opravdu příliš nedoporučuji a spíš se přesuňte tři zastávky blíže k centru do části Ueno. Je dobré sem zajít večer, kdy je podel železničního viaduktu tržiště se vším možným - převažuje oblečení, boty a pouliční restaurace, kterých je v Tokio jinak relativně málo. Řekl bych, že skoro žádný. Japonci asi neradi jedí na ulici. Co však rádi dělají docela veřejně, tak to je holdování hracím automatům. Specielně v Ueno je plno heren, které jsou plné dospělých Japonců, které sedí u automatů a hrajou nějakou divnou hru. Uprostřed na obrazovce běží nějak adventura a kolem jim běhají reálné kovové kuličky. Chvilku jsem na to koukal, ale naprosto jsem nepřišel na princip celé hry.




Už jsem byl hodně unavený a říkal jsem si, že pojedu na hotel. Ale něco mi řeklo, že bych mohl zkusit ještě jedno místo - Roppongi Hills. Je to místo na kopci kousek za centrem a je tam jeden mrakodrap. Měří něco kolem 240m a na 52. poschodí je vyhlídkové patro (dá se jít i o patro výš přímo na střechu, ale pouze do 2000). Původně se mi nechtělo dávat 300 Kč za vstup a jít koukat na Tokio v noci (kdo zkusil někdy rozhlednu na TV věži v Praze v noci, tak ví, že to není žádný odvaz). Ale pak jsem si říkal, že když už jsem tam, tak proč to nezkusit. A musím říct, že se mi dostalo neskutečných pohledů na noční Tokio. Myslím, že nemá cenu víc a psát a raději se koukněte na fotky (omlouvám se za kvalitu - foceno přes sklo a bez stativu).

A pak ještě přiládám pár fotek z nočniho Ginza a Shiodome. Shiodome je zdejší Manhattan a je to spleť mrakodrapů. Ale stoji za to vidět. Ginzu je zajímavé vidět večer, kdy jsou plné ulice a opravdu to tam žije rušným životem. Pokud máte rádi nakupování ve značkových obchodech, tak pak Ginza je místo pro vás.

Jedna dobrá rada pro návštěvníky památek v Tokiu a Japonsku obecně. Většina z nich zavírá okolo 1700, takže je lepší ráno vstát o něco dříve. A většina památek vybírá docela vysoké vstupné do vybraných částí (od 100 do 300 Kč) a většinou v těch placených částech toho ani moc zajímavého nevidíte. Například, pokud jste viděli jeden palác, tak rozhodně nechoďte do dalších, protože jsou opravdu stejné a nic moc nového v těch dalších neuvidíte.
Zítra mne čeka ještě cesta Shinkansenem k moři a doufám, že bude hezké počasí a poštěstí se mi vidět Mt. Fuji:-)




Po této trochu více komerční zastávce jsem zamířil se podívat na císařský palác. To bylo tak trochu druhé zklamání, protože se k němu nedostanete. Střežený více, jak Bilý Barack, obklopený příkopem a všechny mosty hlídají stráže. Před palácem je velká plocha pravděpodobně na přehlídky. Areál je včetně přilehlých zahrad opravdu obrovský a celý komplex je v těsné blízkosti Tokio main station a moderní obchodní čtvrti. V tomto jsou Japonci podobní Korejcům - postaví vedle tícíce let staré památky mrakodrap. Ale to tak nějak patři ke zdejšímu koloritu a nějak to člověku ani nepříjde divné.







Zítra mne čeka ještě cesta Shinkansenem k moři a doufám, že bude hezké počasí a poštěstí se mi vidět Mt. Fuji:-)
Komentáře