A opět Provence:-)

Ani se mi nechce věřit, že je to rok, co jsem psal poslední řádky z Provence. Tento rok utekl tak rychle, že mi připadá, jako bych tu byl před měsícem. Tady dole na jihu je stále vše při starém, takže mi to opravdu připadá, že to není rok, co tu člověk byl minule.

Vše při starém tu zase tak úplně není. Tento rok je slavnostní v tom, že frantíci konečně po třech letech dokončili přijezdovou silnici od dálníce k Sainte-Maxime. Trvalo jim to docela dlouho - skoro stejně jako u nás, ale narozdíl od našich silnic tato vydrží déle, než do příští zimy a stála předpokládám tak polovičku toho, co by stála u nás. Inu jiný kraj, jiný mrav.


Máme tu od prvního dne zatím hezké počasí. Podle místních máme docela štěstí, protože tento rok je tu prý nezvykle špatné počasí a velmi často prší. Ale zrovna teď sedím u bazénu a píšu tyto řádky a vychutnávám si, jak mi sluníčku pomalu, ale jistě spaluje moji krátce střiženou hlavu:-) Je to positivní změna oproti tomu, že poslední měsíce mi buď mrzla nebo na ní padala zmrzla voda...

 

Letos bydlíme na jiném místě. Je to takové malé San Francisco. Vily jsou postaveny v hodně prudkém kopci. Do kopce se jede po prudce stoupající silnici a po stranách jsou vilky. Ty jsou úplně ve stejném stylu jako ty z minulých let. Výhodou tohoto místa jsou krásné výhledy na Sainte-Maxime. Přikládám foto pro menší provokaci.

 

Dneska vyrážíme na hřiště Barbarroux. Je to jedno z těch obtížnějších hřišť. Včera na rozehrání jsme hráli Saint Enderol. Což je taky hodně obtížné hřiště a bylo to vidět na výsledku. Pravda též, že po pěti měsících půstu člověk nemůže očekávat nejaké zázraky. Ale na druhou stranu na tom ještě jsem relativně dobře s počtem utopených míčů. Někteří už zjišťují, kolik stojí míče v shopech, protože se pomalu, ale jistě snižují zásoby:-)

Náčelník velí odjezd, takže já pomalu končím a pokusím se opět poslat pár řádek. Posílám hodně slunce, které doma asi ještě moc nesvítí:-)