Golfista na cestách bloguje

Závěrečné hřiště letošní cesty se nacházelo asi pět kilometrů od Saint Tropez (četníci:-)).  Měli jsme vlastně štěstí, že se podařilo toto hřiště zajistit. Je to čistě privátní klub a normálně se na něj nedá dostat, pokud nejste členem nebo nějakého člena neznáte. Ale protože máme úžasné organizátory, tak se nám to přeci jenom podařilo. A výsledek byl opravdu nad všechna očekávání. Když se řekne u nás privátní klub, tak si většina lidi představí něco naprosto snobského a nepřátelského vůči okolnímu světu. Místo, kde se na cizí koukají skrze prsty. Golfový klub Gassin nás ale přesvědčil o pravém opaku. Po příjezdu, kdy projedete vstupní branou, jsme zaparkovali před klubovnou. V té době už tam stál místní člověk, který se stará o přípravu hráčů před startem. Odebral nám naše hole a jal se nám je odvézt k připraveným bugginám. Autíčka na tomto hřišti jsou povinná, i když je osobně nevyhledávám. Ale hřiště je dost náročné na převýšení a pěšky by to bylo pravdu hodně náročné.

Dneska jsme se vydali na hřiště, které se nachází nad městečkem Grasse, které se nachází na úpatí hor asi 20 km od Cannes. Hřiště samotné se rozkládá na vyvýšeném místě, takže naskýtá nádherné pohledy na okolní horské scenérie, tak i na pobřeží a na moře. Zajímavostí tohoto místa je, že na jednom kopci se nachází věznice. Prý pouze pro delikventy, kteří si odpykávají tresty za menší zločiny jako finanční podvody atd. V klubovně nám říkali, že vězni v době vycházek chodí trénovat na zdejší hřiště. No nevím, zda si z nás utahovali, ale je fakt, že by to neměli daleko:-)

Dneska to bude asi kratší, protože recepce je zavřená a já sedím venku na terase, kde uz krátce před půlnocí není nejtepleji:-) Koukám na osvětlený bazén a kousek za ním je moře, které ale v této tmě již nevidím:-) Dneska nám opět přálo počasí a hráli jsme nové hřiště, které ještě nikdo z naší početné skupiny nehrál a vybírali jsme ho tak trochu naslepo z katalogu. Ale výběr se povedl a hřiště jsme si bez výjimky užili i přes částečně nevalné výsledky. I když většina z nás hrála lépe, než první dva dny:-)

V pondělí začal oficiální turnaj. Skoro všichni účastníci se rozhodli obětovat zápisné a pustili se do nelítostného boje o barevné Euro papírky. Začínáme na hřišti Saint Endreol, které se nachází na úpatí skal a nabízí nádherné scenérie. Zároveň je to hřiště hodně obtížné a podle toho i vypadají výsledky. Na druhou stranu musím říct, že při pohledu na okolní krajinu, člověk zapomene na ten špatný výsledek. Večer se pak konala uvítací párty u náčelníka a jeho rodinky na terase jejich apartmánu. A protože jsou to zdejší znalci a labužníci, tak jsme si užívali samých specialit. Osobně jsem nejvíce času trávil u talíře, kde byla jedna kreveta vedle druhé:-) Jídlo tady je opravdu báječné a je ho tu nepřeberné množství. Až je člověku líto, že to nemůže úplně všechno vyzkoušet:-)

V noci na dnešek nám trochu pršelo, ale ráno nás probudilo sluníčko a krásně modrá obloha. Po výborné snídani (frantici opravdu umí bagetu a "krocanty" nejlépe:-)), se začala scházet výprava k odjezdu na hřiště Sainte Maxime, které se nachází kousek od Saint Tropez. Takže z několika jamek bylo krásně vidět na četníky:-) Hřiště jsme hráli již minulý rok, tak jsme měli trochu výhodu v tom, že už jsme ho trochu znali. To ale některým z nás (ehm, třeba mé maličkosti) nebránilo v otm hrát rány stejně hloupě, jako minulý rok. Takže jsme postupně nabírali rány, které byly úplně zbytečné. Ale to jsme ještě netušili, co nás čeká na druhé devítce. Ta se nachází na kopci, kde je sice krásný pohled na okolní krajinu a moře, ale o to víc tam foukalo. Tedy o dost víc:-) Takže jsme sledovali, jak míče radostně nabírá výšku a zároveň směr... bohužel trochu jiný, než jsem původně zamýšleli:-) Ale i tak jsme si to hodně užívali.

Tak konečně jsem se dostal napsat první várku dojmů z dovolené. Ještě o půlnoci jsem seděl doma u počítače a neměl ani sbaleno a nějak se nemohl dostat do té správné "cestovní horečky". Asi je to tím, že té dovolené moc není a tak člověk výjde ze cviku:-) Po několika málo hodinách spánku vyrážíme na cestu. Po opuštění tisíce aut s CZ poznávací značkou, směřujících za zbytkem sněhu do Alp, jsme se vydali plynulou jízdou směr CH. Díky moderním technologiím a jedné předsunuté posádce, se nám podařilo vyhnout se návalu soudruhů z NDR, kteří vyráželi na velikonoční prázdniny za hranice všedních dnů.

Termín odjezdu se už blíží a my už víme, kde budeme hrát. To jenom zvyšuje mojí cestovní horečku. Pomalu začínám přesouvat pracovní myšlenky do pozadí a už přemýšlím nad Francií. Pro letošek jsme se rozhodli vybrat jiná hřiště, než jsme hráli minulý rok. V okolí St. Raphael je jich opravdu hodně, tak je co poznávat. Golf St. Endréol Máme před sebou většinu nových hřišť, ale hned první bude nám již známé hřiště St. Endréol. Hřiště je to náročné, ale krásné. Každá jamka je originální, ale zároveň zapadá do celkového konceptu hřiště. Minule se nám všem zde podařilo vykouzlit "zajímavá čísla", tak doufám, že letos to bude o něco lepší:-)