Golfista na cestách bloguje

Předposlední den jsme měli na pořadu hřiště Arzaga. Je to hřiště, které projektoval Jack Nicklaus - sice II, ale přeci jenom jablko nepadá daleko od stromu a syn projektuje hřiště stejně dobrá, jako jeho táta. Akorát asi není tak drahý:-)

Druhý den jsme hráli na hřišti Garda Golf Club. Hřiště zde existuje už nějaký ten pátek a mimo jiné se hrálo i Italian Open. Hřiště je zasazeno do kopcovité krajiny v okolí jezera Garda a během hry se naskytne mnoho překrásných výhledů na hory, jezero a starý hrad, kolem kterého se jde celou první devítku. Myslím, že obrázky mluví za vše... tak je nechám mluvit:-)

První a poslední den naší výpravy jsme hráli hřiště Paradiso. Musím říct, že neskutečná výhoda je bydlet přímo na hřišti. Nejenom, že si člověk může ráno přispat, ale hlavně se nemusí přesouvat na hřiště. Stačí si ráno po dobré snídani akorát nazout golfové boty a z terasy apartmánu vyrazit na první odpaliště. Na driving jsem se šel podívat, ale bylo tam plno - plno otravných mušek, které způsobili to, že po pár ranách jsem se slovy "driving kazí styl" odešel na hřiště, kde naštěstí mušky nebyli.

Po několika letech jsme se konečně rozhodli golfovou sezonu taky náležitě zakončit. Zahajování sezóny se pravidelně koná ve Španělsku nebo Francii. Na zakončení sezony jsme vybrali Itálii. Konkrétně okolí jezera Garda. Pro nás to byla premiéra. Doma se už pomalu začala ukazovat zima, která minulý rok naše končiny nějak minula. Zima nás provázela celou cestu, kdy jsme byli celkem nervozní z toho, že teplota spíš klesala, než aby tomu bylo naopak. Na Breneru teploměr ukázal dokonce mínus čtyři stupně a všude kolem nás byl sníh. Ale ihned po překročení hranice s Itálií bylo vše jinak - sníh zmizel a teplota začala opět stoupat.

Kdo nezná tento citát, tak je to známá první lekce angličtiny v podání četníků ze Saint Tropez. A jak jsem vyhrožoval, tak jsem taky udělal. Byli jsme se podívat na obou stanicích. Na původní, kde se točili první díly a na novější, kde se točil poslední díl. Na té novější jsou četníci do dnešního dne.

Máme za sebou první den hraní. Počasí nám naštěstí oproti předpovědi přálo a bylo polojasno a teplo. Na začátek jsme představili náš turnaj a většina s nadšením přijala výzvu. Na konci dnešního dne už nadšení u většiny nebylo tak veliké:-)

Letos jsme prvně vyráželi na otevření golfové sezóny za situace, kdy už se u nás skoro přes měsíc hraje a dokonce se už hrálo v jarním oblečení. O to byl větší šok, když jsme překročili říšskou hranici a teploměr začal ukazovat hodnoty pod bodem mrazu a všude ležel sníh (to je takové to bíle, co většinou padá v zimě a na čeho nedostatek si stěžují naši vlekaři:-))

Opravdu se to blíží a já už mám skoro zabaleno a beru jeden aspirin za druhým, abych trochu srazil cestovní horečku:-) Finálně už víme, jaká hřiště budeme hrát. Ve finále se během pěti dnů budou hrát čtyři hřiště. Hřiště první - Golf Club Barbaroux Hřiště leží severně od Saint Tropez (to město s četníkama:-)). Hřiště podle fotek vypadá hezky a bude potřeba asi hodně míčku, protože vody je tam požehnaně. Na stránkách je spousta pěkných fotek, tak se můžete kochat.

Cestovní horečka, alespoň v mém případě, začíná pomalu stoupat:-) Doma už trénuji několik týdnů na sucho a pomalu vyrazím i do mrazivého počasí - připravenému štěstí přeje. Letos se chystáme do Francie - konkrétně na poblíž St. Tropez. Takže návětěva známe četnické stanice mne nemine:-) Možná taky opráším knízku Francouzsky snadno a rychle. Přeci jenom s tím málo co umím (bonjour, duex baguette et duex croassaint s'il vous plaît a jeste "merde") bych sice možná hlady neumřel, ale to je tak asi všechno:-) No mám na to ještě nějaký ten týden. Půjdu si pomalu zjistit, jaké je tam dole počasí. A pokud se někdo ptáte - ano, opravdu se těším:-)